Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ayahuasca – moje zkušenost

14. 01. 2016 1:01:04
Do Peru jsem se chystal s několika otázkami a s touhou něco ve svém životě změnit. Slyšel jsem, že Ayahuasca může dát člověku odpověď na jakékoliv otázky a rozhodl jsem se to vyzkoušet.

Zajímalo mně, jestli mohu svůj život nějak měnit (samozřejmě k lepšímu). Po shlédnutí mnoha filmů a dokumentů a přečtení mnoha knih a nejrůznějších textů o tom, jak žít lépe, jak vydělat více peněz, jak být trvale šťastný a ještě šťastnější a jak být nejzdravější a nejchytřejší na světě a jak si splnit své sny a dosáhnout čehokoliv... Stejně se mi mnoho věcí změnit nepodařilo a to ani za cenu nesmírného úsilí a tak jsem pořád nevěděl, je-li vůbec v moci člověka něco měnit, nebo je prostě osud daný a můžeme ho pouze prožít. Zkrátka a dobře, shrnu-li své otázky na toto téma do jediné, bude znít takto:

„Můžu změnit svůj život?“

Tuto otázku ještě posílil sen, který jsem si zaznamenal 20.6.2013! ve 02:23. Sny jsem si psal, protože po jedné přednášce Milana Calábka o snech jsem došel k závěru, že by skutečně mohlo být užitečné si sny zapisovat. Té noci jsem si poznamenal:

...sen měl nějaký děj ( nebudu rozebírat detaily, je to nepodstatné), který se odehrál u velkého zeleného, pravděpodobně listnatého lesa. Na hodinkách mám datum 12.12. a divné je, že bylo krásné léto...

Snu jsem nerozuměl a velké části nerozumím dodnes. Zapomněl jsem na něj. Uplynulo hodně vody, hodně dnů, následovaly zásadní změny a učinil jsem celou řadu významných a méně významných rozhodnutí a 12.prosince 2015 jsem se ocitl v Peru, v džungli - u velkého zeleného lesa, kde zuřilo krásné horké léto.
Sen jsem si připomenul náhodou asi tři týdny před odletem do Peru, kdy mně zcela bezděčně napadlo prolistovat si staré záznamy snů. Když jsem si záznam onoho snu přečetl, zůstal jsem jako opařený. Představa, kolik zcela svobodných rozhodnutí jsem učinil netušíc kam vlastně směřuji a kde nakonec skončím a kolik úsilí jsem vynaložil, abych se něco naučil a někam došel, něco vykonal a všechno probíhalo tak živelně bez nějakého přílišného plánování... a najednou zjišťuji, že se pravděpodobně brzy ocitnu v situaci, o které se mi více než dva roky předem zdálo ve snu – ten pocit byl opravdu podivný.
A to ani nemluvím o tom, že kvůli onemocnění jedné z účastnic předchozího turnusu expedice se náš plán na poslední chvíli měnil a 12.12. jsme nebyli v poušti, ale jako náhodou neplánovaně v džungli.

Všechny tyto okolnosti ve mně vyvolaly ještě silnější touhu poznat odpověď na otázku „Kdo to tady opravdu řídí?!“ Kdo ví předem kde a kdy budeme a s kým?!
V podstatě z toho všeho vykrystalizovala moje jediná otázka, se kterou jsem nakonec do Peru odcestoval a doufal jsem, že se nevrátím stejně blbej, jako jsem odjel.

První seznámení s Ayahuascou bylo fakt docela hustý. Čekal jsem všechno možné, ale to, co se ve mně po požití Ayahuascy odehrávalo mně překvapilo, zaskočilo i potěšilo. Fyzické čištění u mne neprobíhalo nějak zvlášť intenzivně, na záchod jsem dovrávoral vždy včas i když pravda – v kempu u řeky jsem se poprvé vyprázdnil na dámským, protože přes den jsem tam nebyl a po tmě jsem to nějak nestačil správně vyhodnotit. Nějakou dámu jsem tam potkal, většina z nás ale nejspíš měla úplně jiné starosti, než sledovat, kdo co dělá na kterým záchodě, takže mě asi ani neregistrovala.


Po odeznění radostí na fyzické úrovni nastala chvíle, na kterou jsem čekal. Moje vědomí bylo rozšířeno o možnost komunikovat s bytostí, která mne, tuším, zatím jen pozorovala a nejspíš už netrpělivě čekala na moje dotazy. Oslovoval jsem ji „Ayahuasco“, nic jiného mne nenapadlo. Svoji otázku jsem ji položil až další noc při seanci v poušti ICA.

Ayahuasca seance - 3.12.2015 - PERU poušť ICA

Přes den jsme se vyblbnuli na veliké písečné duně, povozili se po poušti neobvyklým vozítkem. Navštívili jsme vysychající pouštní oázu, kde jsme si dali kratší meditaci. Po tom, co jsme se vyhrabali z obrovského pískoviště zpět k vozidlům, zamířili jsme k místu v poušti, kde nás čekala seance s Ayahuascou.

Fyzického čištění jsem byl tu noc ušetřen a účinek Ayahuscy byl tentokrát velmi intenzivní. Následoval můj nejsilnější zážitek z Peru. Komunikace s Ayahuascou začala brzy po požití a odpověď, pro kterou jsem si přijel, na sebe nenechala dlouho čekat...

Já: „Ayahuasco, můžeš mi říct, jak je to s tím našim lidským životem, do jaké míry ho můžeme nebo nemůžeme měnit? Do jaké míry jsme předurčeni osudem a nebo jak to vlastně s námi je?“
Ayahuasca: „No dobrá. Podívej se. Tady máš loď. Popluješ. Vyber si svou roli.“
Já: „Budu kormidelníkem! Chci řídit. Chci to mít pod kontrolou.“
Ayahuasca: „Fajn. Jsi kormidelník. Tady je kormidlo, stoupni si k němu a plav!“
Vyplul jsem. Dlouho jsem se kochal krásou oceánu. Užíval jsem si slunce, užíval jsem si vlahý oceánský vzduch. Vnímal jsem kapky vody prskající mi na tvář, pozoroval jsem mraky a ptáky kroužící kolem a samozřejmě jsem poctivě kormidloval a udržoval daný kurz – pořád vpřed. Po nějaké době jsem se ale rozhlédl a řekl si, že teď zkusím směr změnit a popluju vlevo. Jak jsem si pomyslel, tak jsem také učinil a stočil jsem kormidlo nalevo. Velice brzy jsem pocítil prudký nepříjemný vítr a viděl jsem jak loď směřuje na rozbouřené moře. V dálce jsem viděl další nepříznivé okolnosti a pochopil jsem, že pokud budu pokračovat, dostanu se do nebezpečné situace a pravděpodobně přivedu do záhuby svou loď i sebe. Stočil jsem tedy kormidlo zpět a vrátil se k původnímu kurzu. To mně ovšem nenechalo dlouho klidným a po chvíli jsem si řekl: „Když to nejde vlevo, určitě to půjde v pravo!“ Ani jsem nepohnul kormidlem, jen jsem se podíval doprava a uviděl množství útesů a mělčin. Ihned jsem pochopil, že jestli uhnu jen o píď vpravo, je se mnou okamžitě konec.
Sklesle jsem se posadil na dřevěnou palubu před kormidlo, které jsem jen ležérně uchopil jednou rukou. Začalo mi docházet, že jsem sice kormidelník, ale to, kam směřuje moje loď, nemám vůbec pod kontrolou a nemohu to nijak ovlivnit – určitě ne z pozice kormidelníka.
Já: „Ayahusco, řekni mi prosím, kdo teda ovládá moji loď, když ne já? Kdo určil její směr? Kdo to řídí?“
Ayahusca: „Ten, kdo loď stvořil, ji vytvořil s určitým záměrem. Tím dal smysl její existenci a současně s tím určil i směr její cesty.“
Já: „No dobře. Tomu rozumím. A kdo to teda je? Kdo stvořil mou loď? Kdo dal smysl její existenci a určil její kurz? Kde ho mám hledat? Jak ho mám najít, když netuším ani za mák, kdo to je a ani kde ho najdu?! Tak mi prosím alespoň trochu napověz!“
Ayahuasca: „Ty.“
Následovalo dlouhé ticho, během kterého jsem si vše musel srovnat v hlavě. Ano, už jsem to několikrát slyšel, že člověk si mnoho věcí plánuje ještě před svým zrozením. Ayahuasca mi to potvrdila a dala mi odpověď. Je to ale moje zkušenost. Já se ptal, ne Vy. Možná to máte jinak. Kdo ví? Já ale vím, že jsem si svou cestu naplánoval předem, ještě před svým zrozením a úpřímně dost pochybuji o tom, že se tady někdo narodí a jeho život nemá žádný předem daný smysl.


Co ale dělat, když budeme chtít něco změnit? Co když budeme chtít vydělávat víc, mít větší byt, dům, větší auto a větší prsa ;-) ? Co udělat? Dá se to změnit? Před tím, než začnete mrhat svou drahocenou životní energií na hromady naprostých hovadin, doporučuji najít toho, kdo Váš život stvořil, kdo mu dal smysl a směr. To většinou znamená - najít sám sebe a ptát se: „Opravdu je tohle smyslem mého bytí? To je to, co chci?“.
Vidím to tak, že kdo najde a pozná sám sebe, pochopí smysl svého bytí a všechno jeho chtění se rozplyne jako pára. Zůstane jen touha Vaší duše a ta Vás neomylně povede Vaším životem. Životem, který prožíváte jako kormidelník, který si myslí, že vše řídí a má to pod kontrolou, anebo životem, který prožíváte jako tvůrce, znajíce svůj plán a postupně ho vědomě a cíleně naplňujete.


Přeji Vám mnoho krásných dnů na Vaší plavbě!

Autor: Ivo Beneš | čtvrtek 14.1.2016 1:01 | karma článku: 19.43 | přečteno: 1298x

Další články blogera

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Italové v Praze

Co se líbí a nelíbí návštěvníkům naší Stověžaté matičky? Zde je několik postřehů ze života průvodkyně zahraničních turistů.

19.8.2017 v 8:31 | Karma článku: 5.10 | Přečteno: 104 | Diskuse

Helena Vlachová

Muži a ženy

Některé ženy si myslí, že musí svého partnera vlastnit, nemají žádný jiný program v životě. Jestliže jim vztah nevychází, bortí se jim život

19.8.2017 v 7:29 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 159 | Diskuse

Stepan Kutaj

Nazev neni

Povidka z letadla... Nevim jak ji nazvat... Poradite? Pardon za chyby! "Dobre rano lasko", rekl John a podival se do krasne hnedych oci Hannah a pohladil ji po vlasech a zaroven ji polibil na tvar. "Jak jsi se vyspal

18.8.2017 v 22:38 | Karma článku: 4.85 | Přečteno: 137 | Diskuse

Libuse Palkova

Verbální diarea

Taky máte pocit že takzvaný informační šum přešel v ohlušující rachot? Všichni mluví a nic nesdělují, nikdo nikoho neposlouchá, a když už něco zaslechneme tak tomu stejně většinou neporozumíme-většina lidí se už ani chápat nesnaží

18.8.2017 v 19:56 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 281 | Diskuse

Milan Šupa

O ženách a mužích dneška a o jejich devalvaci smyslu pro mravnost

Běda tomu, z koho pohoršení pochází! Je nanejvýš smutné, že právě touto větou třeba začít, pokud se chceme vyjádřit k působení ženy současnosti.

18.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 12.36 | Přečteno: 573 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1970
Co na srdci, to na jazyku ... a proto často raději mlčím.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.