Přijměte toto čtení jako mou osobní zkušenost, nikoliv jako další dogma či zaručený návod "jak být 100% šťastný"!
VAROVÁNÍ! - Co vážně, skutečně a opravdu nechci:
V žádném případě nechci nikoho motivovat, přesvědčovat ani jiným způsobem znásilňovat, aby se stal vegetariánem a přestal jíst kvůli mým názorům maso. V případě nešťastníka, který by tak učinil, vedlo by vegetariánství ke stresu z vegejídla, k nedostatku důležitých vitamínů a jiných látek pro organismus onoho člověka nesmírně důležitých a toto by mohlo mít fatální důsledky na stav jeho organismu a nedej Bůh k úpadku jeho potence a veškeré produktivity, což je pro nás všechny naprosto nepřípustné a nežádoucí.
Můj pohled na vegetariánství / aspekt číslo 1 - odhalení dogmat
Jsem naprosto přesvědčen o tom, že žijeme ve světě dogmat. Naše myšlení je spoutáno řadou dogmat, o kterých často ani netušíme, že existují. Dogmata jsou programy, které řídí naše myšlení a naše myšlenky pak tvoří naši realitu. Abychom alespoň částečně unikli ze zajetí dogmat a ovlivnili směr našeho bytí, musíme nad každou činností přemýšlet, rozjímat, meditovat. Času na to je dost, neboť kdo nejvíce spěchá, jako první v náruč smrti dospěchá. Proto nechci já Vás o ničem přesvědčovat, protože své programy - dogmata si pište Vy sami! ...a to je také důvod...
Proč vegetariánem nebýt (?)
Pokud jsem přesvědčen a naprogramován, že když nebudu jíst maso, bude mi chybět A,B,C,D...pak je to pravda a stane se tak. Pokud mám jistotu, že vegetariánství je pro mě tou nejlepší cestou ... opět mám pravdu a stane se.
Kdy vegetariánem být?
Když jsem absolutně přesvědčen, že nastal čas, že je to pro mne správná cesta a vím, že mi nic chybět nebude, protože vše mi bylo dáno k dispozici, abych mohl žít šťastně a spokojeně. Tělo si samo řekne, co potřebuje. Je nutné neustále pamatovat na to, že naše tělo je zhušťěnou formou energie, kterou vyzařujeme. Tělo je tedy obrazem naší duše a nutit ho k něčemu, co nejsme, přinese jen zbytečné utrpení. Pokud se naše duše změní natolik, že se to začne projevovat na úrovni fyzické, tělo samo se začne svým způsobem ozývat a člověk v onu chvíli pocítí, že je čas na změnu stravovacích návyků. Nebudu vypisovat spousty dalších důvodů a nejrůznějších argumentů, které jsou po internetu k dispozici, proč vegetariánství ANO či NE. Jestli vás to zajímá, hledejte! (goveg.cz, vegetarian.cz, vitarian.cz, vegan.web-stranky.cz, lifefood.cz a spousty dalších zdrojů)
Co se změní?
Nebyl jsem vždy vegetarián a proto mohu porovnávat "před tím" a "potom". Kdysi jsem žil úplně "normálně" a musel jsem sníst vše, co mi bylo naservírováno. Nepřipadalo mi na tom nic zvláštního, jen mi prostě něco sedlo víc a něco míň, jak už to v hromadných stravovacích zařízeních chodí. Občas se objevila nějaká ta viróza a podobně - nic zásadního. Ani nevím, kdy přišla první myšlenka na bezmasé stravování. Prostě jsem začal víc poslouchat své tělo, vnímal jsem, co mě nezatěžuje, po čem se cítím lehce a jsem schopen podávat vysoké pracovní výkony a tím se maso postupně z jídla vytratilo. Takže dá se říct, že prvotním motivem k bezmasé stravě u mně byly zdravotní a kondiční důvody. Překvapilo mně, když jsem si po nějaké době chtěl dát párek, protože jsem na nic jiného zrovna neměl čas, cítil jsem v tom pachutě a pavůně nebo spíš zápach. Nikdy jsme nekupovali levné šmejdy, byly to kvalitní čerstvé párečky a přesto... Netýkalo se to jen párků, ale i ostatních masových výrobků. Prostě jsem začal mnohem intenzivněji vnímat chutě a vůně. Přestal jsem tolik kořenit, zjistil jsem totiž, že i zrníčka, zeleniny a jiné plody mají skvělé chutě i když je "nevylepším" kořením nebo solí. Přestal jsem zabíjet doma pavouky. Nedá mi to. Změnilo se to, aniž bych to chtěl, nebo nad tím přemýšlel. Pavouka už prostě nemohu zabít. Chytám je do skleničky a pouštím ven. Na vše živé jsem začal pohlížet jinak - soucítím se životem. Jedna z nejzásadnějších změn - vymizely nemoci. Po dvou letech úplně vymizely "sezónní" virózy jako rýma, chřipka, angína vůbec nepřichází do úvahy, ani jakékoliv jiné zánětlivé procesy. Vytratil se smradlavý tělesný pach, není z čeho smrdět. Jedině snad, když si dám cibuli, česnek nebo kávu, mohli by to spoluobčané dle aroma, pro tyto potraviny typické, identifikovat. Zpravidla to ovšem přes nánosy svých deodorantů, antiperspirantů, parfémovaných přípravků a svých tělesných pachů nejsou vůbec schopni rozlišit, jedině z bezprostřední vzdálenosti menší než 10cm, což je mezi cizími lidmi situace poměrně vzácná.
A co teď?
Zkuste zapomenout na všechno, co jste do této chvíle na téma vegetaríánství slyšeli a ...
Zkuste přemýšlet jinak!
Například to zkuste takto: Máte rádi kuře? Zavřete oči (až to dočtete) a jen jako si představte: ...Dostali jste chuť na kuřátko - například řízeček, nebo kuřecí prsíčka jen tak restovaná na oregánu či jiném voňavém kouzlu. Proč ne, že? Co k tomu potřebujem: Především to kuře. Tak jdeme na něj. Chytneme kuře na zahradě - pokud ovšem nejsme jelito, v takovém případě bychom k vegetariánství byli doslova odsouzeni. A nyní nastala chvíle CH - kuře zabít - popravit - zamordovat či jinak zprovodit ze světa. V této fázi jde hlavně o to - sledovat, co se ve mně děje a jaké mám pocity. Možná je pro někoho těžké si to představit, když nikdy zvíře nezabíjel. Já jsem je zabíjel, vím docela přesně, jak se brání, jak nechtějí, jak sípou, když je podříznete a jak sebou ve smrtelné agónii cukají, než z nich vyprchá všechen život. Dovolím si tvrdit, že naprosto přesně vím, že takhle to rozhodně nechtějí. K vaření už nemusíme dál postupovat - to už není podstatné. Podstatné je: Jak se cítíte, když zabíjíte zvíře? A proč se tak cítíte? Proč se normální - duševně zdravý jedinec necítí dobře, když zabíjí zvíře? Je opravdu člověk z tohoto pohledu (vnitřních pocitů) masožravec? Nebo všežravec? Výmluvou jistě nemůže být to, že dnes nemusíme zabíjet, jelikož můžem koupit již zabité - to je jen obcházení - vyhnutí se přímé konfrontaci se smrtí zvířete, ale podstata je stále stejná. Někdo je stejně zabít musí, aby je jiní mohli sníst.
Další podivné předsudky (dogmata): Proč zabít krávu je "normální", naproti tomu, zabít psa "normální" není, je to trestný čin! Jaký je mezi těmi zvířaty rozdíl? Co je to za diskriminaci? Krávu, prase, kuře ANO - psy a kočky NE? A proč jako? Tuňáky ANO -velryby NE ? A proč? Co je to za uvažování? Je to objektivní? Je to spravedlivé? Máme jako lidé vůbec právo brát někomu život? Nevymstí se nám to?
Citáty moudrých:
Dokud budou lidé masakrovat zvířata, budou zabíjet i jeden druhého. Ten, kdo seje vraždu a bolest, nemůže sklízet radost a lásku. /Pythagoras/
Skutečná mravní zkouška lidstva záleží v jeho vztahu k těm, kteří jsou mu dáni napospas - ke zvířatům. A zde došlo k základnímu debaklu člověka. Tak základnímu, že právě z něho vyplývají všechny ostatní. /Milan Kundera/
Můj pohled na vegetariánství / aspekt číslo 2 - energetika potravin
Proč vlastně jíme? Jednoduše proto, abychom získali energii potřebnou pro provoz našeho těla. Faktem je, že i toto je dogma tedy program, který lze pravděpodobně změnit. Mám na mysli to, že nemusíme získávat energii z potravin, ale je to možné i jinak. Bez jídla. Sci-fi? Pro mnoho lidí naprostá realita. Já s tím ale osobní zkušenost nemám a tak o tom nebudu ani psát. Ponechám to těm, kteří to "umí" (nápověda: Jasmuheen, Prahlad Jani, Hira Ratan Manek, Zinaida Baranova, Ram Bahadur Banjan, Čchi kung...stačí prostě jen hledat, možná budete překvapeni) Vraťme se ale k jídlu. Proč je nesmírně důležité to, jaké potraviny jíme a nestačí se prostě jen pořádně nadlábnout čehokoliv? Když jsem slyšel větu:„ŘEKNI MI CO JÍŠ A JÁ TI ŘEKNU KDO JSI“ (jde o čínské přísloví či citát) myslel jsem, že jde o nějakou schopnost věštění podle jídla. Až jsem princip tohoto „věštění“ pochopil, poznal jsem, jak je to jednoduché. Pokud připustíme, že veškerá hmota, tedy i jídlo je formou energie, pak musíme připustit i to, že pokud sníme nějakou potravinu, značnou její část vstřebáme svým tělem, které je rovněž energetickým systémem. Tyto dva energetické systémy (potravina – tělo) se nutně vzájemně ovlivní – reagují. S jídlem, které jíme se mění nejen naše chemie (tělo na každou potravinu reaguje jinak), ale i psychika. Z toho tedy vyplývá, že naše psychika zrcadlí to, co jíme... jsme to, co jíme. Co se s námi bude dít, budeme-li jíst jateční zvířata vypěstovaná v podmínkách hromadných chovů, stresovaných nečinností, stísněnými podmínkami, převozy na jatka a bezmoc při popravě? Otisknou se jejich pocity do našeho bytí?
Není náhodou náš svět obrazem toho, co jíme ?!
Další /pitomé?/ úvahy:
Proč jedno ze starých českých přísloví říká: "Bůh dal lidem pokrm, čert kuchaře." Věděli snad naši předkové, že čím víc je jídlo vařeno, pečeno, smaženo, tím je to horší? (Vařením se často v jídle ničí enzymy, které tam jsou původně obsaženy pro usnadnění trávení)
/Oscar Wilde/ byl taky zdá se labužník :-) "Po dobrém obědě lze odpustit každému, i vlastním příbuzným."
Vegetarián je člověk, který nepojídá živočichy, jenž lze pozorovat bez mikroskopu. /autor neznámý/
Mnoho jídel způsobuje mnoho chorob. /Lucius Annaeus Seneca/
Špatní lidé žijí, aby jedli a pili, dobří lidé jedí a pijí proto, aby žili. /Sokratés/
Nic nepřispěje k lidskému zdraví a zvýšení šance na přežití života na zemi víc než vývoj k vegetariánství. /A.Einstein/
Na závěr mi dovolte, abych Vám popřál dobrou chuť kdykoliv a cokoliv jíte. Jak jsem řekl ... žádná další dogmata :-)
